Až do dnešních dnů neměl obor tetování žádná jasně formulovaná pravidla. Ale to se konečně mění. Po čtyřech letech vyjednávání a schvalování konečně vznikla evropská norma, která upravuje hygienická pravidla a procesy kolem tetování. Dohromady ji dával mezinárodní tým odborníků mezi kterými byl za Českou republiku Míla Bugtcher, zakladatel Hellu, a Branko Blaščák ze slovenského studia Body Gallery. O tom, jak takové mezinárodní vyjednávání vypadá a proč je norma důležitá jsem si popovídali s Mílou.
O JAKOU NORMU PŘESNĚ JDE?
Norma CEN/TC 435 – Tattooing services vznikala od roku 2014. Jejím iniciátorem bylo Německo. Jde o to sjednotit pravidla pro tetování v jednotlivých zemích a usnadnit kontrolu nad dodržováním hygienických a technických zásad. Norma bude platit pro státy, které odhlasují její přijetí. V tomto případě se bude jedna to státy EU plus Švýcarsko a Británie. Jednotlivé státy budou moci podle této normy upravit svoji legislativu. Plný dopad tedy bude mít až během několika let.
Norma CEN/TC 435 je v tuhle chvíli schválená a probíhá zapracování finálních změn. V průběhu tohoto roku budeme hlasovat o finálním přijetí normy a na konci roku bude oficiálně publikována.
PROČ JE NORMA DŮLEŽITÁ?
Pravidla pro tetování se lišila v každém státě a ani v rámci jedné země nebyla přesně stanovena. To znamená, že pracovníci Ministerstva zdavotnictví a hygieny neměli jasně daná pravidla pro kontrolu. A v různých studiích se stávalo, že při tetování byly často opomíjeny důležité kroky, což mohlo vést k ohrožení zdraví zákazníků i tatérů.
CO PŘINESE NORMA ZÁKAZNÍKŮM?
To nejdůležitější. Jistotu, že studia, která se normou řídí, neohrozí jejich zdraví.
CO PŘINESE TATÉRŮM?
Jasně daná pravidla, kterými se při práci mohou řídit. Nemusejí se už spoléhat na ne vždy funkční zvyklosti jen proto, “že se to tak dělá”, ale mají přesný manuál, při jehož dodržení zajistí jak bezpečnost a hygienu práce, ale splní i požadavky Ministerstva zdravotnictví.
Norma zkomplikuje život těm, kdo pracují s neatestovanými produkty zejména z Číny. Například u barev bude povinnost informovat o použité barvě a šarži a dodavateli, což znemožní nákup pochybných barev kdesi na Aliexpresu a následné šizení zákazníka. Ti, kdo chtějí dělat svoji práci dobře, budou mít konečně možnost se distancovat od těch, kteří na nějakou bezpečnost kašlou
JAK PROBÍHÁ VYTVÁŘENÍ A SCHVALOVÁNÍ TAKOVÉ NORMY?
Komise byla složena jak z oborových odborníků, tedy tatérů, tak z pracovníků ministerstev zdravotnictví, dermatologů a bakteriologů, je tedy ošetřená ze všech stran. Komise se scházela celkem osmkrát za čtyři roky. To pro mě znamenalo sedm několikadenních jednání v různých zemích. (Celkově bylo jednání osm, ale jednou jsem ležel doma se smrtelnou rýmičkou.) A k tomu ještě spousta práce, kterou všichni členové odváděli mezi jednotlivými jednáním.
Některé státy měly v komisi pravidelné delegáty: Německo, Francie, Británie, Nizozemsko, Španělsko, Švýcarsko. Za Českou republiku oslovil ÚNMZ (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) jako odborníka mě, abych nás reprezentoval. Za Slovensko se účastnil Branislav Blaščák ze studia Body Gallery. Braňa si nemůžu vynachválit. Bylo skvělé mít vzájemnou podporu a zkušeného parťáka z oboru při vyjednáváních.
Některé státy jako Polsko nebo Maďarsko poslaly k normě písemný komentář, ale osobně delegáty nevyslali.
JE NĚCO, NA ČEM TI PŘI SCHVALOVÁNÍ NORMY OBZVLÁŠŤ ZÁLEŽELO?
Nejvíc mi záleželo na pozdržení pořízení autoklávů třídy B pro všechna studia. V Hellu ho sice dávno používáme, ale jeho povinný nákup by mohl zruinovat mnohá menší studia, pro která je výdaj přes sto tisíc nereálný. Proto jsem pro ně prosadil solidní odklad.
Protestoval jsem i proti používání sterilních kelímků na vodu pro tetování. Je to naprosto neefektivní a v provozu by to stejně každý obcházel. Naštěstí i tady se mnou byl zajedno Braňo z Body Gallery. Dalších pro mě důležitých bodů tam bylo ještě několik, ale tam jsme nestáli sami proti zbytku Evropy.
V normě jsou naopak i články, se kterými jsme zpočátku nesouhlasili. Protože byla ale komise složená nejen z tatérů, ale i z dalších odborníků např. bakteriologů, dostali jsme relevantní podklady a na jejich základě změnili názor. Jednou z výrazných změn bude tedy používání sterilních ink-cupů (malé kelímky, do kterých si tatér připraví před tetováním barvu) v dohledné budoucnosti.
Mezinárodní tým odborníků, který se podílel na vzniku Evropské normy CEN/TC 434, upravující poskytování tetovacích služeb.
Foto: https://gratisography.com/ a archiv Míly Bugtchera.