Na předporodním kurzu, kam chodím, padla otázka na píchání oušek u miminek. Dostali jsme tip, že se čerstvě propíchnutým ouškem miminka provleče nit, která se zaváže a nití se pak každý den otáčí, než se ouško zahojí. Při představě, jak každý den protahuju nesterilní nit v čerstvé ráně miminka a vytrhávám spolu s ní sotva zaschlé zaschlé stroupky, se mi zježily všechny chlupy. Takže aby bylo jasno, k píchání uší dětem patří jehly, nitě ovšem stranou.

Článek o píchání uší miminkům vznikl na základě zkušeností piercerů ze studia Hell.

 

Kdy píchnout miminku náušnice

Dřív se ouška píchala miminkům už v porodnici. Dnes se obvykle čeká na první očkování hexavakcínou. To je povinné očkování, které mimo jiné obsahuje vakcínu proti tetanu a žloutence typu C. Tetanu ani žloutenky se v Hellu samozřejmě nikdo bát nemusí – vše, co k píchnutí oušek používáme, je sterilní a jednorázové. Doporučujeme ale počkat alespoň týden po hexavakcíně, abychom dětské tělo zbytečně nezatěžovali hned po očkování. V Hellu na očkování netrváme.

Co se týče věku, pícháme uši dětem ve věku 0-1 rok a pak od 6 let výše. Z naší zkušenosti je ideální věk pro píchnutí uší 2-5 měsíců. U dětí se totiž často stává, že si zákrok na poslední chvíli rozmyslí. V takovém případě je nikdy nenutíme. Rodiče prosíme, aby v případě, že si dítě nenechá uši propíchnout, počítali s úhradou za čas našeho piercera. Děkujeme.

 

Možností, kde a jak necháte miminku náušnice píchnout

1. Nastřelení náušnic miminku

Nastřelení náušnic nastřelovací pistolí probíhá obvykle v kosmetickém studiu nebo přímo ve zlatnictví, kde náušničky vyberete. Nastřelování má ale několik zásadních nevýhod.

 

  • Nastřelovací pistoli není možné sterilizovat. Pouze se ostříká dezinfekcí, je tedy dezinfikovaná, nikoliv sterilní.
  • Otvor do ouška prorazí přímo konec náušnice. Ten je sice zašpičatělý. Jenže jde o kónickou špičku, která tkáň spíše potrhaná a ne čistě propíchnute jako u vpichu jehlou. Dobře vám to vysvětlí tento obrázek.nausnice-jehla

 

Tento obrázek z odborné studie ukazuje, jak vypadá hrot nejběžnějších typů nastřelovacích náušnic ve strovnání s hrotem jehly.

 

static1.squarespace

Zdroj: M.P. van Wijk, J.A. Kummer, M. Kon: Ear piercing techniques and their effect on cartilage, a histologic study, Journal of Plastic, Reconstructive & Aesthetic Surgery (2008) 61, S104-S109.

 

  • Vámi donesené nebo právě zakoupené náušnice, které se vloží do čerstvé dírky, nejsou sterilizované, ba dokonce ani důkladně dezinfikované. Naložení do lihu na sebevíc hodin se nerovná spolehlivé sterilizaci. Alkoholy (tj. také líh) nejsou účinné proti rezistentním spórám bakterií a hub.
  • Tvar vámi donesených náušnic často není vhodný pro hojení. Lalůček po vpichu oteče a v době hojení mu hodně pomůže aplikační šperk, který je o něco delší než ten, který se nosí v zahojeném uchu.
  • Ani materiál vámi donesených nebo právě zakoupených náušniček není často vhodný pro hojení. Zlato (ano, opravdu ani zlato), stříbro i chirurgická ocel (obsahuje 4 % niklu, který je častý alergen) mohou čerstvé dírky dráždit a komplikovat hojení. Ideální je titan nebo bioplast.
  • Ke zvážení je také, jak často v kosmetickém studiu či zlatnictví náušničky nastřelují, tedy jaký mají cvik a jak rychle, přesně a také symetricky jsou schopni šperk aplikovat.
  • Nejčastějším argumentem pro nastřelování je to, že jde o rychlý proces. Je pravda, že propíchnutí uší kanylou trvá o něco déle než nastřelení. Po propichu jehlou (samotný vpich je stejně rychlý jako nastřelení) se do kanyly nasadí šperk, který se dírkou protáhne a je hotovo. Celkový proces to oproti nastřelování prodlouží asi o 30 vteřin.
  • Chcete vědět víc? Podrobnější článek o rozdílech mezi propíchnutí jehlou a nastřelení najdete na PainArtu.

 

2. Píchnutí náušnic miminku kanylou u lékaře

Rodiče se často rozhodnou nechat uši propíchnout u lékaře. Jako zdravotník je přece jen důvěryhodnější než kosmetička či prodavačka ve zlatnictví.

 

  • Vpich u lékaře probíhá obvykle jednorázovou sterilní kanylou nebo injekční jehlou, i když jsou i lékaři, kteří používají nastřelovací pistoli. Oproti proražení ucha tupým koncem šperku při nastřelování je jehla velmi ostrá a má zkosený tvar, takže tkáň ouška propíchne rychle a čistě, bez zbytečného potrhání.
  • Náušnice si k lékaři přinesete s sebou. Znamená to tedy, že je do ran vkládáte nesterilní, ba dokonce nevydezinfikované.Naložení do lihu na sebevíc hodin se nerovná spolehlivé sterilizaci. Navíc alkoholy (tj. také líh) nejsou účinné proti rezistentním spórám bakterií a hub.
  • Tvar vámi donesených náušnic často není vhodný pro hojení. Lalůček po vpichu oteče a v době hojení mu hodně pomůže aplikační šperk, který je o něco delší než ten, který se nosí v zahojeném uchu.
  • Ani materiál vámi donesených nebo právě zakoupených náušniček není často vhodný pro hojení. Zlato (ano, opravdu ani zlato), stříbro i chirurgická ocel (obsahuje 4 % niklu, který je častý alergen) mohou čerstvé dírky dráždit a komplikovat hojení. Ideální je titan nebo bioplast.
  • Stejně jako ve zlatnictví nebo v kosmetickém studiu i zde zvažte, jak často lékař náušnice píchá. Nedostatek praxe mu nelze vytýkat, jeho práce spočívá v něčem jiném. Z naší zkušenosti nebývají vpichy od lékařů často symetrické nebo kanálek nevede uchem rovně, i když samozřejmě existují výjimky.

 

3. Píchnutí uší miminku v piercingovém studiu

Chápeme, že se rodičům nechce miminko brát mezi potetovaná a propíchaná individua. Ale nakonec je to to nejlepší, co mohou pro jeho ouška udělat.

 

  • Vpich probíhá jednorázovou sterilní kanylou. Jehla je velmi ostrá a má zkosený tvar, takže tkáň ouška propíchne rychle a čistě, bez zbytečného potrhání.
  • Dostanete aplikační sterilní náušnice z titanu nebo bioplastu ve tvaru činky. Bioplastová je tyčinka, která vede skrz ouško, a na ni se našroubují titanové kuličky. Miminko má tedy náušničky ve tvaru kuličky. Tyhle aplikační náušnice prošly tepelnou sterilizací v autoklávu za použití vysoké teploty a tlaku, tedy stejným způsobem, jako se v nemocnici sterilizují třeba operační nástroje. Náušnice jsou sterilně balené a po otevření obalu se jich dotýkáme pouze ve sterilních rukavicích a sterilními nástroji.
  • Tvar, délka a materiál náušniček jsou vybrány tak, aby se uši hojily co nejrychleji. Aplikační šperk je o něco delší, aby umožnil otoku dostatečnou vůli.
  • Po úplném zahojení oušek, to znamená ve chvíli, kdy je celá délka vpichu vystlána novou kůží (tj. nejdíve za 2 měsíce) můžeme aplikační náušničky z bioplastu vyndat a dát na jejich místo „parádní“ náušničky. Pokud se vám nechce znovu chodit do studia, kde vám rádi pomohou, výměnu náušnic zvládnete snadno sami doma,
  • Můžete se spolehnout na dostatečnou praxi piercera nebo piercerky. Píchají okolo deseti piercingů denně, takže pracují velmi rychle a přesně.
  • Míla Bugtcher, piercer, který v Hellu píchá malým miminkům ouška, je navíc proškolený v akupunktruře a ví, kde leží významné akupunkturní body, kterým je dobré se vyhnout. Mílův článek o píchání lalůčků dětem si můžete přečíst na webu Painart.

 

Chcete-li nechat svému miminku propíchnout ouška v Hellu, objednejte se na čísle 775 353 696. Cena píchnutí obou oušek je 1300 korun. V ceně je aplikace šperku a dva aplikační šperky z bioplastu a titanu. Zdarma je péče o piercing, pokud by dírky začaly zlobit, a výměna aplikačních náušnic za vámi donesené „parádní“. S výměnou rádi pomůžeme, ale hravě ji zvládnete i doma.

Jak se starat o čerstvě propíchnutá ouška miminka

Péče o piercing, stejně jako o ouška, je tak jednoduchá, že si ji lidé často komplikují, aby měli pocit, že se dobře starají. Mažou vpich mastičkami, dezinfikují ho silnou dezinfekcí. Pravda je, že péče o čerstvě píchnutá ouška je jednoduchá, jen je potřeba ji dělat pravidelně. Za více než deset let piercerské praxe víme, že nejlépe funguje solný, tedy fyziologický roztok, který je našemu tělu vlastní.

 

  • Namíchejte si solný roztok. Do čistého velkého panáku vlažné vody (0,5 dl) vmíchejte malou špetku kuchyňské nebo mořské soli. Tento roztok je spolehlivým a zároveň neagresivním prostředkem a pro péči o piercing je perfektní.
  • Tímto roztokem omývejte ouško první tři týdny 2x denně. Od čtvrtého týdne do úplného zahojení (cca 2 měsíce) stačí 1x denně. A to je opravdu celé.
  • Šperk z ouška před zahojením nevyndávejte a nepohybujte jím v ráně. Hrozí zavlečení infekce.
  • Kolem vpichu se budou tvořit žluté stroupky, které vypadají jako ospalky. To je v pořádku. Jde o vytékající tkáňový mok, který je známkou hojení. Stroupky při čištění jemně otřete vatovou štětičkou namočenou v solném roztoku.
  • Ouška nemažte žádnou mastičkou. Potřebují dýchat.
  • Ouška nepotírejte žádnou dezinfekcí. Dezinfekce vysušují a mají tendenci spálit novou jemnou kůžičku, která se v ráně vytváří.
  • Až do úplného zahojení oušek, tj. 2 měsíce, vynechejte s miminkem plavání v bazénu a ouška nenamáčejte ani ve vaničce. Malé pocákání při koupání miminka doma samozřejmě nevadí. (Na internetu čas od času narazíte na maminky, které hlásí, že byly s čerstvě píchnutými náušničkami v bazénu a nic se nestalo. Gratulujeme ke štěstí a dobré imunitě miminka, ale tohle bychom opravdu neriskovali.)

 

Píchat, či nepíchat

Na závěr nabízíme ke zvážení ještě jednu variantu – ta je naše nejoblíbenější. Můžete s náušničkami počkat a nechat dítě, aby o propíchnutí oušek rozhodlo samo. Malému miminku tak ušetříte dvě píchnutí a až povyroste, může to pro dítě být zajímavá zkušenost: poprvé samo rozhodne o vlastním těle.

Pro piercera a často i pro maminku, bývá píchnutí oušek hodně náročné. Můžete si o tom přečíst v článku od Míly Bugtchera, který u nás ouška miminkům propichuje.