Každá firma má svoji kulturu. Ta Hellí se samozřejmě točí kolem modifikací a hook suspension. Během roku pořádáme suspension workshopy pro veřejnost, jejichž výtěžek posíláme zvířecím útulkům. Ale jak už to chodí, kovářova kobyla chodí bosa. My sami jen málokdy najdeme čas v klidu si zaviset. Proto aspoň jednou za rok pořádáme hellí rodinné věšení. A to si pište, že to je přehlídka nezvyklých závěsů!

 

Magický dub

Svoje postřehy z hellího věšení sepsal Míla Bugtcher, který všem viselcům pomáhal nahoru.

Loni jsme totiž objevili nádherné místo v lese, který patří našim přátelům. Tam stojí obrovský strom. Nebo spíš STROM! Tenhle stoletý dub svou majestátností připomíná elfí vesnice v Pánovi Prstenů. Je to přesně ten strom, na kterém chcete viset. I nám na první pohled učaroval.

Jako první na něm před rokem visela naše Mascha. Její závěs místo pokřtil a my tam pak mohli udělat první session v úzkém kruhu. Letos jsme se k dubu vydali podruhé. Kromě hellí rodiny jsme přizval i pár přátel, se kterými jsme se seznámili právě na suspension workshopech.

 

Míša a Denisa

Po nezbytných montážích přišel na řadu první závěs. Míša s Denisou to vzaly společně. Jejich tandemový závěs můžete omrknout na Instagramu.

__DSC_6948_misadenisa

Agience

Druhým závěsem byl lotos naší fotografky Agience. Hodně se bála a bolest snáší špatně, takže závěs opravdu prožívala a s ní i většina z nás. Tyhle okamžiky jsou to, proč to celé děláme. Lotos sice patří k jednodušším závěsům, ale tím, jak Klaudi bojovala a zvítězila sama nad sebou, byl to jeden z nejlepších závěsů dne.

__DSC_7015_agi

Mirka

Třetí závěs patřil naší piercerce Mirce. Protože šlo o její osobní a důležitý rituál, chtěla použít háky předpichované jehlami. Takové, které se používají jinde ve světě (my jsme pro Hellí věšení vymysleli vlastní typ háků, které jsou šetrnější ke kůži a rány se mnohem rychleji hojí). Když jsem Mirce propichoval kůži na prsou a následně jí do ran zasouval háky, cítil jsem napětí jako už dlouho ne. Překvapila mně doba, po kterou nahoře visela. Já jsem se při závěsu za hrudník začínal dusit už po pár vteřinách, zatímco Mirka visela odhadem přes minutu. Protože kůže na prsou je jemná, obvykle se trhá. Mirce ale nedělalo problém natržené díry na prsou si sama zašila.

__DSC_7056_mir

__DSC_7067_mir

Kryštof

Kryštof je zkušený viselec z workshopů a zkoušel už asi téměř všechno, včetně závěsu za jeden hák uprostřed hrudníku. Masakr! Tentokrát si vymyslel pozici, které přezdívám “sedačka v tramvaji”. Chvíli jsme ladili konstrukci a výsledkem byl pohodlný závěs, vhodný zejména pro poklidnou četbu. Visel tak dlouho, až jsme se rozhodli provaz přivázat ke stromu, aby nás nebolely ruce. Na závěr neodolal a chtěl se ještě pořádně pohoupat v klasickém suicide závěsu.

__DSC_7089_kryš

Pavel

Antichrist závěs patří k těm, alespoň dle mého, nepříjemným závěsům. Čtyři háky zabodané v lýtkách a k tomu vis hlavou dolů mi jako pohodička nepřipadají. Pavel, častý účastník hellích suspension workshopů, přesto zůstával v pohodě. Jen když mu Kryštof odvyprávěl veselou story, jak si jednu nohu v závěsu odepnul a druhá se mu natrhla, klid ho trochu přešel. Nohu si tedy radši neodepínal, přesto se natrhl na dva stehy. Ale to není nic, s čím bychom si raz dva neporadili.

__DSC_7122_pavel

Adam se špalkem

Adam je člověk, kterého jsem také poznal na Hell suspension workshopu. Od počátku vyhledával náročnější závěsy a jeho přístup k bolesti mně hodně zaujal. Proto jsme i jeho ho přizvali na naše věšení. To, co si vymyslel tentokrát, mně zaujalo opravdu hodně. Šest háků v zádech, zepředu čtyři další, na které si pověsil partnerku, která visela za záda a kolena. A aby toho nebylo málo, nechala si do zad na další dva háky pověsit jejich rituální špalek, který sebou vozí na každý workshop. Na závěr si Adam ještě povisel ve vertical chest závěsu.

__DSC_7151_adam

Káča

Posledním závěsem byla naše Káča. Byla to její první suspension, zvolila tedy klasický suicide. Byla z toho lehce ve stresu, první vytažení jí moc nesedlo, takže si odpočinula a šla nahoru znovu.

 

A pak už toho bylo dost. Celý tým už bojoval s únavou. Je totiž fakt velký rozdíl pověsit deset lidí na suicide a chystat takovéhle nezvyklé a komplikované chuťovky. Ale bavilo nás to fest. A pak už jsme posedali kolem ohně, povídali, popíjeli a vstřebávali zážitky.