Mirka se svým vytetovaným podpisem – mrkví.
Pokud hledáte někoho s osobní zkušeností s nějakou více či méně podivnou modifikací, Mirka může vyprávět. Zbývá totiž jen málo zákroků, které tahle milá Slovenka s nezaměnitelným černým pruhem přes obličej nevyzkoušela. Za osm let si stihla potetovat skoro celé tělo a propíchala, co se dalo. Bezmála rok už pracuje v Hellu jako piercerka a modifikátorka.
Máš několik přezdívek, mezi nimi i Mrkva. Proč?
Dostala jsem ji od kolegy z bratislavského studia, kde jsem dřív pracovala. Zkomolil mi jméno a z Mirky vznikla Mrkva. Obrázek mrkve od té doby funguje jako můj podpis. Mám ji i vytetovanou a kolegům jsem ji tetovala na rozloučenou, když jsem z Bratislavy odcházela do Prahy.
Proč vlastně Praha?
Chtěla jsem změnu. Na Slovensku jsem pracovala čtyři roky jako recepční ve studiu, ale chtěla jsem dělat piercingy a modifikace, ne jenom zvedat telefony. Pak jsem jednou jela do Hellu nechat si udělat implantáty. S lidmi kolem Hellu jsme si sedli a po čase mi Míla nabídl možnost v Hellu pracovat jako piercerka. To se přece nedalo odmítnout!
Z tvých modifikací jde snadno vyčíst, že jsi veganka a straight edge. Jak ses k tomuhle životnímu stylu dopracovala?
Veganka jsem čtyři roky. Předtím jsem už dva roky nejedla maso. Asi ve stejné době jsem začala se straight edge.
Jde o to žít tak, aby člověk neubližoval sobě ani ostatním, takže to s veganstvím hodně souvisí. Straight edge lidé nepijí alkohol, nekouří, neberou drogy.
U mě straight edge začalo díky alkoholu v rodině a u partnerů. Ani já jsem neuměla moc pít. Občas jsem se ztřískala a pak se styděla za to, co jsem prováděla. Takže jsem odřízla nejprve alkohol. Taky jsem dlouho a hodně hulila. Bavilo mě to, ale pak jsem zjistila, že mě to ovládá. A to nechci. Takže jsem přestala i s hulením a to už byl ke straight edge jen kousek.
Cukrová vata je naštěstí vhodná pro vegetariány i vegany
Co se ti líbí na modifikacích?
Baví mě, jak se dá lidské tělo přetvářet a co všechno vydrží. S tím samozřejmě souvisí i lidská mysl, se kterou se dá neuvěřitelným způsobem pracovat.
Tím myslíš i to, že si všechny modifikace dáváš bez znecitlivění?
Ano, i to. Chci si modifikaci užít se vším, co k ní patří. Tím nechci říct, že jde o to si ji nějak zasloužit, ale odžít si všechno, co přináší.
Co tě nejvíc bolelo?
Tetování na zádech a skarifikace na břiše. Shemon nařízl první linky, ale protože jsme dlouho vyměřovali, mezitím přišel objednaný zákazník, takže jsme si museli dát pauzu a pokračovat, až když odešel. Když Shemon znovu řízl do už naříznutých linek, brečela jsem bolestí. Kvůli té pauze se už vstřebal všechen adrenalin a nedalo se to vydržet.
Mirčino břicho ještě bez bolestivé skarifikace
Práce s myslí je hodně důležitá při suspension. Ty máš za sebou spoustu závěsů v naprosto neuvěřitelných polohách. Které jsou pro tebe nejdůležitější.
Samozřejmě ten první. A potom závěs za boky, kdy jsem měla v každém boku jeden hák a pak ještě jeden malý v hrudníku, abych se nepřeklopila dopředu nebo dozadu. Bolest tady byla fakt intenzivní.
Taky mám ráda závěsy v rámci suspension show. Tady se navíc přidává pozornost diváků, která je mi příjemná. Suspension bych přirovnala k extrémnímu sportovnímu zážitku.
Mirka při suspension
V oblasti modifikací jsi hodně zkušená. Míváš přesto někdy, těsně předtím, než se do tebe zabodne jehla nebo zařízne skalpel, strach?
Mám… (Smích.) U piercingu už ne, ale třeba před suspension cítím motýly v břiše. To budu mít asi navždycky.
Na internetu jsi docela známá. Dokonce tě poznávaly i světové osobnosti body mod scény, když jste se loni vypravili na festival BMXnet do Německa. Jaké to je?
Mirka je známá nejen jako Mrkva. Pod přezdívkou Mirka X Mythra ji najdete na Facebooku a Instagramu.
Myslím, že nejsem typická body mod modelka, ale že v sobě kombinuju aspekt mod girl, a zároveň někoho, kdo modifikace nejen nosí, ale taky je dělá a rozumí jim i z odborné stránky. A samozřejmě je příjemné, když tě někdo pozná, pozdraví tě a chce se s tebou vyfotit.
Přála sis vždycky pracovat jako piercerka?
Je to můj dream job! Ráda dělám třeba vyměřovací piercingy, které pierceři většinou dělají neradi. Teď se chci specializovat hlavně na ženský genitální piercing. Na to je potřeba intimní atmosféra, aby se zákaznice cítila příjemně, nebála se a nestyděla. Moje výhoda je i to, že jsem většinu těchto piercingů měla nebo mám, takže můžu přidat osobní zkušenost s aplikací, péčí i nošením.
Taky mě baví asistovat Shemonovi u těžkých modifikací. Jsem šťastná, že můžu být přitom a sbírat zkušenosti.
Mirka se skalpelem při splitu jazyka
Zmínila ses, že otázka, která padne v každém rozhovoru, je, jak na tebe reaguje okolí…
Přesně. Ale skoro vždycky se to překroutí tak, že jsem chudinka, která nemůže sehnat práci nebo na ni na ulici v jednom kuse pořvávají. Přitom je to přesně naopak. Často se mi stává, že se na mě někdo usměje a ukáže palec nahoru. Taky mě často lidé poznají ze sociálních sítí a chtějí se se mnou vyfotit, tak to ráda udělám. Dokonce i starší lidé mě zastaví jen proto, aby mi řekli, že modifikacím sice nefandí, ale že mi to sluší.
Mirko, na závěr jedna holčičí otázka. Má vůbec cenu se malovat, když jsi tak výrazně modifikovaná v obličeji?
To víš, že nemá (smích). Široký černý pruh mi překrývá jedno oko, takže stíny jsou zbytečné. Make-upem bych překryla tetování a ve rtech mám tolik piercingů, že tam vlastně ani nemůžu dát rtěnku. Takže u mě šminky fakt nemají smysl.
Poznámka: Mirka mluví slovensky, ale autorka textu neovládá slovenštinu tak, aby v ní byla schopná psát. Proto Mirčiny odpovědi převedla do češtiny.